Thomas Bernhard

dramatik, spisovatel

(1931 - 1989)

Rakouský spisovatel a dramatik, držitel řady ocenění. Je všeobecně považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů. Svými díly nezřídka vzbuzoval kontroverze. Ve své zemi byl často označován jako „káleč do vlastního hnízda“ (německy Nestbeschmutzer), v cizině je velmi oceňován. Jeho dílo je prostoupeno pocity pramenícími z jeho opuštěnosti (v dětství a mládí) a nevyléčitelné choroby, jeho viděním smrti jako základní součásti života. Své pohledy na stav světa vyjadřuje obvykle formou osamělého monologu ke spíše mlčenlivému posluchači. To platí jak pro jeho hry, tak pro prózu, kde jsou tyto monology předávány z druhé ruky právě tímto fiktivním posluchačem. Hlavní hrdina často odsuzuje urážlivým způsobem národ pitomců a vůbec vše rakouské. Předmětem odsudku je také stát, označovaný za katolicko-nacionálně-socialistický, významné instituce, jako např. vídeňský Burgtheater, a všeobecně respektovaní umělci. Jeho dílem prostupuje zápas s osamělostí a sebezničujícím nedosažitelným perfekcionismem, přičemž dosažení uspokojivého výsledku by znamenalo stagnaci a tudíž smrt. Jeho komentář „Es ist alles lächerlich, wenn man an den Tod denkt“ (Vše je směšné, pomyslíme-li na smrt) při udělení rakouské ceny roku 1968 vyústil v jeden z jeho mnoha veřejných skandálů, které se staly součástí jeho proslulosti. Jeho novela Mýcení (Holzfällen, 1984) nemohla být dlouhá léta vydána kvůli procesu pro urážku na cti jeho bývalého přítele. Řada jeho her - zejména Náměstí Hrdinů (Heldenplatz, 1988) - se setkala s kritikou konzervativních kruhů, které prohlašovaly, že poskvrňují rakouskou pověst. Tyto hry byly často inscenovány ve vídeňském Burgtheatru kontroverzním německým režisérem Clausem Peymannem, kritizovaným za uvádění současných her v chrámu vysokého umění. I po své smrti způsobil Bernhard rozruch svou, jak ji sám nazýval, posmrtnou literární emigrací, kdy ve své závěti zakázal publikování, uvádění či veřejný přednes svých textů a her uvnitř rakouských hranic. Nadace International Thomas Bernhard Foundation založená vykonavatelem jeho poslední vůle a nevlastním bratrem, Dr. Peterem Fabjanem, se po uplynutí 10 let od autorovy smrti dohodla s Bernhardovým domovským nakladatelstvím Suhrkamp a rozhodla se touto poslední vůlí neřídit. Testament v tomto směru neurčoval žádné sankce. V ČR vychází Bernhardovo dílo dlouhodobě v nakladatelství Prostor.