Brenpartija

Tomáš Vůjtek

BRENPARTIJA

9 m, 3 ž

Popij vudky, bo čas krutky.

Hra vznikla na motivy prózy Věnceslava Juřiny Zpráva o státu Halda. V regionální literatuře je téma brenpartie poměrně a postavy tuláka Švendy a brenaře Ferdy Prokopa suverénně přecházejí z jedné prózy do druhé a ze století do století. Záleží jen na době románového děje, zda se s Ferdou Prokopem setkáme v druhé polovině devatenáctého století či v prvorepublikové Ostravě, pokaždé ale bude mít zhruba stejný věk (ani mladý, ani starý, prostě chlap). Pozoruhodná je i žánrová pestrost těchto próz a rozličná je také jejich umělecká úroveň - Věnceslav Juřina však toto téma zpracoval nejobsáhleji. Rozsahem, nikoli uměleckou kvalitou, se mu snad vyrovná pouze Jan O. Bor, který již v roce 1932 vydal román Ocúny hald, v jehož závěru najdeme i slovníček ostravských výrazů. Čtenář se tak dozví, co je to brenpartie (název společnosti tuláků na struskových haldách, kteří pijí denaturovaný líh), truska (tuláky užívaný název struskových hald v Hrabůvce, které prohlásili za svobodnou obec - pobudové si tam volí ze svého středu struskový výbor a starostu), hubičková (směs denaturovaného lihu a vody, obarvené malinovou šťávou - tímto odporným nápojem se tuláci opíjejí a zdaleka páchnou) či chachar (na Ostravsku zakořeněná nadávka, platící tulákům a opilcům - ve zlém řečena je urážkou na cti, ponejvíce se ji však užívá ze žertu a zvyku).

Bez osvojení těchto pojmů by sledování osudů Ferdy Prokopa a členů brenpartie v této volné dramatizaci naráželo na nepřekonatelnou jazykovou bariéru. Přesto, nebo právě proto by tento nářeční text jistě oslovil i publikum jiného než severomoravského prostředí.

Premiéra proběhla v divadle Aréna Ostrava 31. 10. 2009 v režii Janusze Klimszi.

Recenze:

D. Krautschneiderová: Každy synek z Brenpartije - nic nierobi, enem pije, scena.cz, 15.3.2010.