Brutto

Iva Procházková

BRUTTO

9 m, 6 ž

dramatická koláž

Slovy autorky jde o „dramatickou koláž s pevnou osou příběhu a mozaikovou strukturou vyprávění, inscenace počítá s rozčleněním scény na paralelní ,ostrůvky´ života, které se opakovaně dostávají z periferie pozornosti do centra, všechno je latentně přítomno, kdykoli může dojít k aktivaci, ale zároveň se kterýkoli ostrůvek může náhle a nečekaně potopit a zmizet z našeho výseku vnímání.“ Jde o tragikomický, ale i úsměvný příběh o xenofobii, hledání sebe sama, střetu dvou různých světů.

Sledujeme vzájemně a postupně propojené osudy různých postav, zejména homosexuála Patrika, který přijel z moravského maloměsta do Prahy za prací. Zde je konfrontován nejenom z firemní kulturou realitky, ale i s předsudky vůči své orientaci, aby se posléze ukázalo, že i jeho šéf na invalidním vozíčku je podobného ražení. Patrik se ukáže jako šikovný makléř a paralelně sledujeme i osudy jeho šéfa Arnošta a jeho partnerky Livie. Osudy obou mužů, kteří si k sobě složitě budují vztah, až přiveze Patrik Arnošta představit svým rodičům, spojuje také poněkud bláznivá teta Arnošta, bývalá fotografka. Při jedné nehodě tragicky zahyne Arnošt - starší Patrik, v budoucnosti, také na vozíčku, vypráví minulost Amálce...

V dojemném textu je dán velký prostor obrazové i zvukové složce (doprovodné obrazy, projekce, zvuky), retrospektivním střihům i náhledům do budoucnosti postav.

Hra získala 3. místo v dramatické soutěži o Ceny Alfréda Radoka za rok 2011.