Císařovna Sissi u sestry Sofie (v blázinci)

Fiktivní setkání dvou historických postav, císařovny Alžběty Bavorské (Sissi), jež navštíví svou mladší sestru Sofii Bavorskou v zařízení pro duševně choré. Tam Sofii nechal umístit její manžel poté, co mu utekla s milencem. Sofie měla pohnuté mládí, její lásku nevyslyšel Ludvík Bavorský, jenž s ní zrušil zásnuby (údajně kvůli Sofiině nevěře s dvorním fotografem), proto si musela vzít jiného urozeného muže, jehož nemilovala, ačkoli s ním měla děti – ten ji nechal zavřít do blázince, kde nyní se starší sestrou Alžbětou rozprávějí, vzpomínají, hádají se, kterou z nich Ludvík Bavorský miloval více apod. Nakonec si sestry vymění oblečení a paruky a Sofie unikne v přestrojení z blázince.

Třetí postavou je psychiatr, jenž se snaží na Sofii naroubovat některou ze sexuálních úchylek, dle tehdy módní psychoanalýzy. Ten pak nevěří převlečené Sissi, že není Sofie, a chce ji ponechat v blázinci. Naštěstí se Sofie vrací s tím, že raději zůstane v blázinci, než hrát roli císařovny u vídeňského dvora.

Závěr hry se nese v duchu rekapitulace pohnutého Sofiina konce, kdy po letech v klášteře tragicky zahynula při požáru v Paříži – sestra Alžběta na její pohřeb nepřijela a sama tragicky zemřela rukou vraha o rok později…