Clarion

Mark Jagasia (Velká Británie)

CLARION

5 m, 2 ž

černá komedie

MORRIS: A v tom je, do hajzlu, všechno. Anglie léta páně 2015: buldoček v sukýnce a panička kurva. Totální znemožnění.

ALBERT: Je to tak nějak příznačný, ne? V jistým smyslu.

MORRIS: Jasněže to je, doprdele, příznačný! Tahle země je na vodítku. Děvky jsme si pasovali na bohyně a z bezuzdný masturbace udělali ctnost. Já žasnu, že se sem hrne tolik magorů. Člověk by řek, že přes La Manche budou lidi kurva plavat druhým směrem.

Trpkou komedií Clarion se roku 2015 jako dramatik poprvé představil Mark Jagasia, bývalý redaktor několika předních britských deníků, a téma zvolil sobě blízké a dnes vysloveně naléhavé. Odehrává se v současnosti v redakci fiktivního deníku The Clarion – nejhorších novin v Británii, které všeobecné krizi na mediálním trhu čelí čím dál skandálnějšími titulky zejména na konto muslimských imigrantů. Dlouhodobá práce na tomto poli ovšem přinesla své nechtěné ovoce: jistý „slušný občan“ a věrný předplatitel Clarionu se jednoho dne sebral, vezal si na sebe vestu s výbušninou a odpálil se v jedné anglické mešitě. Jeho duch teď obchází redakci a se začátkem hry začíná nejhorší den v dějinách listu.

Předznamenají ho podvržené, pochmurné horoskopy v posledním vydání (Býk: Sbohem, naděje. Budoucnost je jen prach a hořké zklamání.), ale skutečný problém teprve přijde: Josh, jeden z mladších redaktorů, který si psaním xenofobních článků vydělává na svůj sen napsat velký závažný román, se náhodou dopídí, že ještě před útokem přišel do redakce manifest onoho bombového atentátníka, který je plný obdivu ke Clarionu. S pomocí Verity Stokesové, stárnoucí legendy válečného zpravodajství, která se kdysi přátelila s princeznou Dianou a teď má v Clarionu sloupek, se rozhodne noviny potopit. Dojde tak na souboj principů, v němž morálku hlásají ti, kteří se sami ušpinili, a hlavní slovo mají cyničtí pragmatici – hlavně Morris Honeyspoon, nesnesitelně egocentrický šéfredaktor, který se vidí v Juliu Caesarovi a zaštiťuje se hrdinstvím svých předků.

VERITY: Rosie Simkinsová nás před měsícem v Sentinelu výslovně přirovnala ke krajně pravicovému tisku za výmarského Německa. K těm, kteří umetli cestu.

MORRIS: (Vyskočí.) Můj otec byl velitel u námořnictva! Zahnal fašisty až za Rýn. Strejda Ronnie bojoval ve Španělsku proti Frankovi. Já jsem proti jakémukoliv extremismu – zprava, zleva, odevšad. Přiznávám, že říkám krutou pravdu. Nic víc.

VERITY: (Postaví se a čte z papíru, jako by četla prohlášení.) „Šok: Imigranti v ZOO ugrilovali lamu“, „Devět z deseti muslimů schvaluje vraždy ze cti“, „Panika: Británii zaplavují cizí gayové“, „Azylanti v podezření na dýmějový mor“, „Do roku 2020 běloši v menšině“, „Polovina všech dětí v Británii se rodí ilegálům“, „Naše děti ohrožují pedofilové v burkách“, „Muslimský sexuální gang prodává děti do otroctví“, „Bílý sebevražedný atentátník zabíjí v mešitě v Blackburnu.“

K věci má ale co říct i člen správní rady novin, další redaktoři, hvězdný autor horoskopů, který se tak trochu zbláznil, mladá stážistka, která se vyznačuje pronikavým nedostatkem sociální inteligence, a ztracený buldoček jedné bulvární hvězdičky, který tak nějak všem leží na srdci víc než nějaké humanitární hodnoty. Končí se neveselým paradoxem: na Verity vyplavou hříchy z minulosti, které její obžalobu Clarionu kompromitují, a Josh nešťastnou náhodou umírá v terénu. Z muže, který chtěl Clarion zničit, se tak stává jeho mučedník, a list může skandál s atentátníkovým dopisem vesele přebít palcovým titulkem: Zděšení: Imigranti zabili redaktora Clarionu!

Jagasia má vedle důvěrné znalosti prostředí, které dovede zachytit s citem pro detail, ale zároveň v jízlivé nadsázce, i překvapivě vyzrálé schopnosti dramatika. Má velký smysl pro slovní i situační humor, především ale dovede zábavně psát o věcech vysloveně neveselých: o krizi médií, o nezodpovědnosti, cynismu a xenofobii, kterou mnozí zcela zištně podněcují. Podobnost s českou situací je pochopitelně čistě náhodná.

Hra měla premiéru v roce 2015 v londýnském divadle Arcola, kde se dočkala vřelého kritického i diváckého přijetí.