Dítě. Člun.

Fredrik Brattberg (Norsko)

DÍTĚ. ČLUN. (BARNET. BÅTEN.)

přeložila Karolína Stehlíková

2 m, 1 ž

Hra z roku 2016 se odehrává v průběhu jediného dne, kdy matka (Eva) a otec (Jan Tor) posílají svého syna, jemuž je rok a půl, poprvé do jeslí. Dramatická situace je rozvíjena variováním vždy jedné konkrétní scény, která se pozvolna překlápí do scény chronologicky navazující. Na počátku tak sledujeme šest variant rána před odchodem do jeslí (v některé ze scén jsou rodiče s nástupem dítěte do jeslí vyrovnaní, v jiné projevují úzkost, v další projevuje úzkost dítě). Následuje scéna s Mužem (Gunnar), který páru nabízí, že jim pomůže spustit na vodu člun, aby se mohli projet po moři. Tato scéna je opět postupně rozvíjena a zároveň mnohokrát variována (i zde pozorujeme různorodou škálu reakcí všech zúčastněných v závislosti na okolnostech scény – lascivní Gunnarovy poznámky, ženina nejistota v souvislosti s dítětem, které při nástupu do jeslí plakalo, mužova radost/úzkost z možnosti po delší době vyjet na moře, nadšení manželského páru z volného dne pro sebe). Další scénou, jež se opět několikrát opakuje, je vyplutí na moře (projížďku ukončí v zárodku telefonát z jeslí, jindy skočí úzkostná matka do vody a utopí se, vyjížďka se podaří, pár laškuje ve člunu…). Poslední opakovanou scénou je vyzvedávání dítěte z jeslí, která se vyvíjí podle toho, na kterou z předchozích scén navazuje (od prostého vyzvednutí, po paniku čerstvě ovdovělého otce až po dialog odpočatých flirtujících rodičů).

Člun je metaforou pro dítě. Spouštění na vodu pak analogií nástupu do jeslí. Muž může být v návaznosti na takové čtení vnímán i jako ďábel pokoušející mladý pár či smrtka nebo Charón. Zároveň je jinou podobou personálu jeslí. Hra postrádá hodnotící kritéria, jednotlivé scény nejsou nijak hierarchizované. Všechny varianty jsou stejně reálné, pouze některé scény se vyvíjejí absurdně.

Hru uvede v české premiéře brněnské Divadlo Feste na jaře 2017.