Don Quijote

DON QUIJOTE

komorní dramatizace slavného románu

Zbloudilý rytíř v nesnázích a jeho věrný sluha vyrážejí na bláznivou pouť plnou soubojů s větrnými mlýny, armádami a vlastními představami. Ironická divadelní adaptace klasického románu ukazuje, že největší souboje svádíme sami se sebou a se světem plným změn.

Téma

Hra zkoumá tenkou hranici mezi iluzí a realitou, hodnotu přátelství, strach ze stárnutí a lidskou potřebu nacházet smysl v chaotickém světě.

Uvedení

Komorní adaptace byla uvedena v červenci 2019 v rámci Bregenzer Festspiele v koprodukci s Deutsches Theater Berlin.

Obsazení

2 hlavní postavy a řada dalších epizodních postav a zvířat

Děj

Zchudlý zeman Don Quijote se načisto pomate z četby rytířských románů a usmyslí si, že se stane putovním rytířem. Jako svého věrného sluhu si zvolí souseda Sancha Panzu, kterému slíbí vlastní ostrov a království. Společně vyrážejí do světa konat dobro, napravovat křivdy a bojovat proti zlu, které podle Quijotova bujného fantazírování ovládají mocní čarodějové.

Jejich cesta je však sérií komických i bolestných nedorozumění: slavný boj s větrnými mlýny skončí hrozivým pádem, stáda ovcí a beranů jsou Quijotovi k nerozeznání podobna nepřátelským armádám a sudy s červeným vínem v zájezdním hostinci považuje za useknuté hlavy obrů. Zatímco Don Quijote blouzní o zlatém věku lidstva a bezmezně uctívá svou vysněnou paní Dulcineu z Tobosa (v reálu rázovitou vesnickou dívku Aldonzu), praktický Sancho touží hlavně po jídle, spánku a slíbené gubernii.

Po sérii potyček, pobytu v podzemní jeskyni i nepodařené vládě nad fiktivním ostrovem dochází k nevyhnutelnému procitnutí. Když je Don Quijote poražen v souboji svým vlastním zrcadlovým obrazem, vrací se zlomený a unavený domů. Umírá smířený se světem jako obyčejný Alonso Quijano „Dobrý“, který konečně prozřel ze svých iluzí.