Europa

Ivana Sajko(vá) (Chorvatsko)

EUROPA (EVROPA)

monodrama

1 ž

Dříve než Evropa získala politický charakter, měla mýtickou podstatu. Nyní jsme svědky zpětného vývoje, kdy se od politické skutečnosti proměňuje k obnovenému mýtu. Ačkoli se to může jevit jako krok zpět, znamená to vlastně - jako v každé správné tragédii - opětovné posílení stávajícího sociálního řádu, jeho vyhlášených hodnot a hierarchií.

Hra pátrá po úloze divadla jakožto prostoru, který - s velmi málo výjimkami - tomuto opětovnému posílení tradičně slouží. Největší pozornost věnuje tomu, jak je možné docílit odstranění politické praxe, která ovládá nedivadelní skutečnost, přičemž současně používá její přepolitizovaný diskurz. Točí se kolem Evropy jako jakéhosi těla bez orgánů, vědoma si její naprosté povrchnosti a chybějící hloubky. Když se pokouší vyprávět příběh jejího původu a fungování ve změněných socio-ekonomických podmínkách, přináší pouze uklidňující příslib, že válka, kterou vede, zůstane za jejími hranicemi a že se její sjednocující síla nebude vytrácet. A to je její všechno a zároveň nic.

Monodrama znázorňuje Evropu jako dialektické hnutí směrem od drsné politické skutečnosti s jejími určujícími pojmy, jako je nejistota, vyčlenění ze společnosti, nezaměstnanost, volné tržní hospodářství atd., až k novým mytologiím a jejich možnostem nastolit mír.

Hra spojuje text autorky s filmem Michelangela Antonioniho Zvětšenina, a sice se scénou, v níž je předveden proces zvětšování fotografií - začíná jako jakési krajové dílo a prochází následným rozšiřováním. Výsledek? Člověk nakonec není mj. schopen odkrýt ústavní moc.