Fairview

FAIRVIEW

Přelomová meta-divadelní hra, která ostrým, vtipným a hluboce znepokojivým způsobem dekonstruuje rasové stereotypy, „bělošský pohled“ (white gaze) a způsob, jakým je černošská zkušenost konzumována a interpretována v západní kultuře.

Uvedení, ocenění

Hra měla světovou premiéru 29. května 2018 v divadle Soho Rep. v New Yorku. V roce 2019 získala prestižní Pulitzerovu cenu za drama (Pulitzer Prize for Drama).

Obsazení

Ve hře vystupuje 8 postav rozdělených do dvou zdánlivě odlišných světů:

Rodina (černošské postavy): BEVERLY (matka), DAYTON (její manžel), JASMINE (její sestra), KEISHA (její dospívající dcera).
Pozorovatelé (bělošské postavy): SUZE, MACK, BETS, JIMBO.
Děj

Svět se postupně mění a prolíná. Děj začíná v rodinném domě rodiny Frasierových, kde Beverly v napětí připravuje oslavu narozenin své matky ("Mamy"). Atmosféra připomíná klasický americký sitcom nebo rodinné drama – řeší se spálený dort, neporozumění s manželem Daytonem, neohlášený příchod sestry Jasmine a touha mladé Keishy vzít si před vysokou školou volný rok (gap year).

Ve 2. dějství se však celá předchozí scéna zopakuje, avšak bez živého zvuku rodiny. Místo toho diváci slyší hlasy čtyř bělošských pozorovatelů (Suze, Mack, Bets, Jimbo), kteří děj na jevišti sledují jako fenomén. Vedou cynickou, povrchní a často rasistickou konverzaci o tom, jaké rase by dali přednost, kdyby si mohli vybrat, a do černošské rodiny projektují své vlastní stereotypy a fantazie o „autenticitě“, trpitelství či exotice.

Ve 3. dějství bělošští pozorovatelé doslova vtrhnou na jeviště a převezmou role rodinných příslušníků (např. Suze vystupuje jako babička, Jimbo jako bratr Tyrone, Mack jako kamarádka Erika). Příběh rodiny agresivně přetvářejí do absurdního karikovaného dramatu plného klišé – řeší se nechtěné těhotenství, drogy, vězení, bankrot a nevěra, což vyvrcholí divokou bitvu jídlem. V závěru hry dospívající Keisha prolomí „čtvrtou stěnu“. Zastaví veškeré dění a vyzve bělošské diváky v hledišti, aby vystoupili na jeviště a nahradili černošské herce, čímž jim symbolicky přenechá prostor k nahlédnutí na sebe samé a navrátí hlas těm, kteří byli dosud jen pozorováni.