How My Light Is Spent

HOW MY LIGHT IS SPENT (Jak využívám své světlo)

1 m, 1 ž (možné libovolný počet účinkujících)

vztahová tragikomedie

Vztahová tragikomedie s prvky magického realismu, v níž se střídají dialogy a vyprávění/komentáře postav k ději či k vlastním pocitům. V centru děje stojí čtyřiatřicetiletý loser Jimmy z Newportu. Žije s matkou, dělá v donaterii, smrdí olejem a „korunou“ a má dceru, se kterou jsou si navzájem ukradení.  Jimmyho jedinou radostí jsou pravidelné telefonáty na předraženou erotickou linku. Jeho fantazie zde uspokojuje Kitty, druhá hlavní postava. Kitty by chtěla být víc než jen mladá a pohledná, chtěla by studovat psychologii a peníze z práce na erotické lince jí k tomu mají pomoct. Ale nejde to tak rychle, jak by potřebovala - dělat eskort by vynášelo víc. Ale opravdu kvůli svému snu zajít tak daleko?

Jim a Kitty se náhodně potkají ve skutečném světě. Je to úplně jiné, ale nezní to tak špatně, takže možná, třeba...  Ovšem Jimmyho stihne osobní pohroma, propustí ho ze zaměstnání (nahradil ho virtuální asistent), a od toho okamžiku začne doslova mizet – nejprve má neviditelné ruce, později další části těla. Každý den je to o něco horší, stejně jako jeho pocity zbytečnosti, osamělosti či vyhasínání životní energie.

Obě postavy řeší své životy (Jimmy se snaží obnovit vztah s dcerou, Kitty vztah s bytným, peníze, práci, studium), ale obě jejich osobní dějové linie se postupně přibližují a děj vrcholí závěrečným setkáním obou postav, kdy si konečně vyjeví své city. Jimmy už je neviditelný skoro celý, ale pro ruce Kitty to není problém, vidí ho rukama, cítí srdcem a jejich vzájemná náklonnost se promění ve světlo, které proudí z nich dvou a září jako horký střed vesmíru. A to všechno na parkovišti drive-through donaterie v Newportu.  

Hra získala Judges' Award v prestižní soutěži Bruntwood Prize for Playwriting 2015. První profesionální uvedení proběhlo v roce 2017 jako koprodukce tří významných britských scén (Royal Exchange Theatre, Manchester (premiéra), Sherman Theatre, Cardiff a Theatre by the Lake, Keswick). Inscenace byla nominována na Manchester Theatre Awards v kategorii nejlepší nová hra a získala ocenění za studiovou inscenaci.

Alan Harris patří k nejvýraznějším současným velšským dramatikům. Ve svých hrách často propojuje běžný život obyčejných lidí s fantazijními nebo surrealistickými prvky.