Hra na někoho jiného

Ivana Růžičková

HRA NA NĚKOHO JINÉHO

3 ženy a 4 muži

¨

Text upomíná na Pirandellovu hru Šest postav hledá autora a přirozeně na hry Egona Tobiáše, jemuž a jimž je věnován. Podivná hra těchto šesti postav s Prvním, kterého označují jako svého tvůrce, je vedena v jakési abstraktní rovině, děj tvoří krátké, často anekdoticky pointované situace plné nedorozumění, nepochopení, nekomunikace a "hry na někoho jiného". Paralela život - divadlo je tu dovedena ad absurdum, každý může cokoliv, hru lze kdykoliv ukončit: jednoduše odejít nebo třeba skočit z okna... Osobní bilance hlavního hrdiny před vstupem do "vážného života". Hugovi se objevují útržkovité obrazy z dětství (vztah otce a matky, dědečkova smrt) a dospívání (parta, první láska, zkušenosti s drogou). Zvláštní, nesentimentální, ale emocionálně silné obrazy plné sarkastického nadhledu i úsměvné hořkosti. Leitmotivem se stává loučení, odcházení... Smrt jako by měla v Hugově životě hlavní roli. Čechovovská nálada kácení stromů a ztráty starých jistot vyjádřená současným jazykem, v němž konverzační lehkost a vulgarita zakrývá úzkost a nejistotu z vlastního bytí.