Jacke wie Hose (Man to Man)

JACKE WIE HOSE / MAN TO MAN (Jako vejce vejci/Prašť jako uhoď/Nastejno)

monodrama

Žena přebírá po smrti svého manžela jeho identitu i práci jeřábníka, aby v hospodářské krizi a nacistickém Německu vůbec přežila. Fascinující monodrama o ztrátě vlastní identity, genderové kamufláži a boji o holé živobytí napříč dějinami 20. století.

Téma

Hlavním tématem hry je otázka lidské identity a sociálního přežití v autoritářských systémech skrze nucenou změnu pohlaví a společenské role.

Uvedení

Divadelní monolog byl poprvé uveden v prosinci 1982 v Schauspielhaus Bochum v autorově režii, v bývalé NDR pak v Berliner Ensemble v únoru 1984, ve vídeňském Burgtheateru v lednu 1987, v v současnosti byl uveden na významných scénách jako Royal Court Theatre a Traverse Theatre v Edinburghu (2026) či Berliner Ensemble a Lucille Lortel Theatre v New Yorku (2027). Inscenace s Tildou Swinton získala mezinárodní ohlas na festivalu v Edinburghu.

Děj

Monodrama sleduje osud Elly Gericke, mladé ženy v meziválečném Německu, jejíž manžel Max, jeřábník, podlehne rakovině. Aby Ella nepřišla o jediný zdroj obživy v době vysoké nezaměstnanosti, učiní radikální rozhodnutí: ostříhá si vlasy, obleče manželovo oblečení a nastoupí do jeho práce pod jeho jménem. Své kolegy oklame bájí o úrazu na schodech, čímž zdůvodní změnu vizáže.

Prostřednictvím série dramatických a často groteskních výstupů protkaných písněmi a básněmi sledujeme, jak se Ella postupně učí žít jako muž. Musí se přizpůsobit chlapskému prostředí – chodit do hospody, pít pivo a kořalku, hrát karban a osvojit si hrubé vystupování, aby nevyvolala podezření. Její přetvářka ji však dostává do absurdních i nebezpečných situací: čelí nadbíhání žen, pokusům o odhalení i hrozbě odvodu do armády.

Příběh prochází klíčovými etapami německých dějin 20. století – od výmarské republiky přes nacistickou diktaturu a druhou světovou válku až po poválečné rozdělení a následné znovusjednocení Německa. Po válce hrát muže nepřestává, pracuje na různých pozicích a snaží se zkrátka proplouvat životem. V závěru hry, již jako starý „Max“, rekapituluje svůj život - postupem času zjišťuje, že se její vlastní ženská identita téměř rozplynula v roli, kterou byla nucena celý život hrát, a zůstává jen osamělý člověk přežívající na okraji společnosti.

Již připravujeme český překlad.