Modrovous - Naděje žen

Dea Loher (Německo)

MODROVOUS - NADĚJE ŽEN (BLAUBART - HOFFNUNG DER FRAUEN)

přeložil Petr Štědroň

1 m, 7 ž

Příběh Modrovouse je velice vzdálenou variací Perraultovy pohádky o muži s barevnými vousy, sarkastickou parafrází fenoménu vražedných mánií. Zavražděné ženy se však na svém konci podílí právě tak, jako Modrovous. Hledají lásku „až za hranice", lásku, pro kterou by zemřely. Ve smrti tedy nacházejí Modrovousovým přičiněním spásu, nacházejí to, co hledaly. Modrovous Heinrich Blaubart je „zcela průměrný, ještě k tomu nesportovní prodavač bot s příjmy, které jsou všechno ostatní, než mimořádné". Je to muž bez tužeb a zálib, který, aniž by po tom zvlášť toužil, potká sedm žen. Ty jej všechny konfrontují se svojí představou lásky. Představa je na něho příliš intenzivní - a každý vztah tak skončí smrtí. Sedm žen dá možnost vystoupit sedmi typům, v dialektice obětování se a oproštění. Hra je variací na téma boje a závislosti na pohlaví. Ve čtrnácti obrazech dramatu se střídá ironie s patosem a hrůznou poezií scén.

Premiéra hry proběhla v listopadu 1997 v mnichovském Bayerisches Staatsschauspielu.