My Zinc Bed

David Hare (Velká Británie)

MY ZINC BED (MÁ ZINKOVÁ POSTEL)

2 m, 1 ž

hra o lásce, věrnosti a závislostech

Básník, vyléčený alkoholik a nadšený obhájce terapeutické skupiny Anonymní alkoholici Paul Peplow přichází udělat rozhovor s úspěšným podnikatelem, bývalým marxistou Victorem Quinnem. Tahle návštěva převrátí Paulův život vzhůru nohama. Nejenže je charismatický a inteligentní počítačový obchodník obeznámen s Paulovou málo známou poezií, dokonce ji umí zpaměti. Velmi brzo se mu také podaří odhalit Paulův problém s alkoholem a okamžitě se s ním pouští do debaty o závislosti a boji s ní. Prapodivné setkání končí nabídkou: Victor Paula zaměstná.

Ještě mnohem zvláštnější je ale Paulovo setkání s Victorovou mladou manželkou Elsou, také bývalou alkoholičkou, která se ovšem pití zcela nevzdala – a Paula svádí způsobem, který otřásá veškerým jeho přesvědčením. Nakonec spolu mají poměr na pomezí mezi láskou a závislostí. Netypický trojúhelník se nakonec rozpadá, Elsa dává přednost Victorovi; otázka po tom, co to znamená milovat a co být závislý, ale zůstává nezodpovězena.

Hra, která podle kritiky dokonale popisuje atmosféru v současné Británii, si pohrává se zcizovacím principem: Paul často oslovuje diváky, vystupuje z děje a komentuje ho z časového odstupu.

Moje zinková postel (což je eufemismus pro rakev) měla premiéru v londýnském divadle Royal Court 14. září 2000 v autorově režii. V roce 2008 ji pro televizi zfilmoval režisér Anthony Page.