Na Alzheimera je lepší být dva

NA ALZHEIMERA JE LEPŠÍ BÝT DVA (Gemeinsam ist Alzheimer schöner)

1 m, 1 ž ( + 1 dítě, 2 hlasy)

On a Ona sedí na invalidních vozících v domově pro seniory. Apaticky se dívají před sebe, ale náhle sveřepě vyskočí a jsou opět mladí. V nejasném prostoru mezi přítomností a minulostí, v různých letech, prožívají svá společná desetiletí, své manželství a všední i přelomové okamžiky, chvíle štěstí, ale i krizí a pochyb. A tato jejich láska se opět obloukem vrací…

Hra o neuchopitelnosti času, jež může být upravena pro rozhlas i pro jeviště. Na scéně se objeví rovněž postava Vnuka, který svými otázkami a svým smíchem odkazuje k budoucnosti. Dále slyšíme dva hlasy z reproduktoru - pracovníky domova pro seniory.

Hra měla premiéru v roce 2020 ve vídeňském divadle Kammerspiele der Josefstadt. Kritiky uvádějí, že se jedná možná o nejhezčí, ale rozhodně o nejosobnější Turriniho hru, ve které jde o lásku, něžnost, vztek a život jako takový. Dialogy jsou plné smutku i humoru a hra je jednoznačně velkou hereckou příležitostí pro dva starší herce.