Nebe je bílé

Sabina Harbeke (Švýcarsko)

NEBE JE BÍLÉ (Der Himmel ist weiss)

z němčiny přeložil Milan Klenor

3 m, 1 ž

Komorní psychologická črta, postavená na jedné ženské a třech mužských postavách, zachycující intimní vztah ženy ke třem mužům v průběhu téměř třiceti let; odhaluje šedost každodenních stereotypů, které oživí dva mimomanželské vztahy. V podtextu hry, psané velmi střízlivým jazykem, autorka signalizuje, že ukončit nebo pokračovat v mimomanželském vztahu nebo naopak pokračovat v soužití s manželemm, není pro ženu ani pro muže snadné.

Ve dvanácti scénách, které se odehrávají na stejném místě - v parku u lavičky - se s Marií ve třech etapách jejího života (37, 23, 51 let) setkává s manželem Paulem, s nímž má dceru. Jejich vztah, byť poznamenaný hlubokou propastí, však neskončí jejich rozchodem, i když ho Paul není schopen obohatit životodárnými impulsy, který by kvalitu jejich soužití posouval dále.

Vztah s Janem Helferem, přináší do života Marie, kdy jí je 23 let, živelnost a živočišnou pudovost, které se oba plně oddávají. Zanedlouho však Marie vztah s Janem ukončí.

Vztah s Ebem, kapitánem lodi, zastihuje Marii již ve vyzrálém odbobí blížící se čtyřicítky. Ačkoliv nyní je to Marie, která by si přála vztah s Ebem dále rozvíjet, je to on, který Marii opouští.

Hra, napsaná pro Theater Neumarkt v Curychu, zde měla premiéru v roce 2003.