Nie mehr allein

NIE MEHR ALLEIN (Již nikdy sám)

monolog

„Musíme si promluvit." Této manželčiny věty se muži bojí jako čerti kříže. Nikdy nevěstí nic dobrého. Přitom muže nijak moc nezajímá, co si myslí někdo jiný. A ani si vždycky nechtějí povídat. Ale přesto se žení. Aby si mohli mimo jiné s někým promluvit. „Panebože, prosím, ať přežijeme dva týdny na dovolené bez této věty. Amen.“

Bernd Brückner má konečně dovolenou a vyráží se svou ženou a pětiletou dcerkou autem k moři. Stejně jako mnoho dalších natěšených manželů však přehlédl řadu problémů - především všudypřítomné dopravní zácpy. Náladu mu nezlepšuje ani fakt, že když už se kolona aut konečně rozjede, musí jeho dcera vždycky na záchod. A tak doprovázíme našeho hrdinu celý den na jeho neplánovaně dlouhé cestě na dovolenou. Od benzínové pumpě k další jsme jeho posluchači a dozvídáme se mnohé o jeho minulosti, vztahu, manželství, přátelích, vyslechneme si jeho úvahy o údělu mužů či žen. Na konci dlouhého dne Bernd konečně dorazí se svou rodinou k moři a může si odpovědět na všechny své otázky ohledně zvláštního vztahu mezi mužem a ženou a manželem a manželkou.

Vtipný, ale i dojemný monolog o každodenních vztahových problémech, osobních bizarnostech a bizarních situacích byl s úspěchem uveden v září 2013 v divadle Leo Theater Wuppertal.

„Na začátku hry diváci čtyřicátníka až padesátníka Bernda Brücknera sotva znali, ale nejpozději o přestávce se v něm už mnozí poznali a na konci si sympatického hlavního hrdinu oblíbili téměř všichni." (Weser-Kurier)