Old Wicked Songs

OLD WICKED SONGS (Staré zlé písně)

Divadelní hra amerického dramatika Jona Maranse Old Wicked Songs (1995, tiskem 1996) je komorní a hluboce emocionální drama pro dva herce, které se odehrává ve Vídni na jaře roku 1986.

Příběh sleduje setkání dvou odlišných světů a generací: pětapadesátiletého vídeňského vokálního kouče a profesora Josefa Mashkana a pětadvacetiletého amerického klavírního virtuóza a zázračného dítěte Stephena Hoffmana. Stephen přichází do Vídně studovat pod vedením slavného profesora Schillera, ale je šokován, když je poslán ke staršímu Mashkanovi. Podmínkou pro jeho další studium je, že se nejprve musí naučit zpívat a vnitřně prožívat Schumannův písňový cyklus Dichterliebe (Láska básníkova), aby pochopil, co zpěvák prožívá.

Zpočátku mezi nimi panuje velké napětí, arogance a vzájemné nepochopení. Stephen je citově chladný, technicky dokonalý, ale vyhořelý, neschopný prožít hlubší emoce, zatímco Mashkan skrývá pod svým zlomyslným a šarmantním humorem vlastní hluboké šrámy z minulosti. Postupně, jak spolu rozebírají jednotlivé písně z cyklu Dichterliebe a procházejí společnými lekcemi, se dynamika jejich vztahu proměňuje v hluboké přátelství a vzájemný respekt.

Hra se dotýká závažných témat viny, identity, umění, mezigeneračního porozumění a vyrovnávání se s temnou minulostí Rakouska (v pozadí probíhá volební kampan Kurta Waldheima a otevírají se otázky účasti Rakušanů v nacistickém režimu). Zlomem v jejich vztahu je chvíle, kdy Stephen zjistí, že Mashkan je přeživší z koncentračního tábora, a kdy sám Mashkan projde osobní krizí končící pokusem o sebevraždu. Skrze hudbu, poezii Heinricha Heineho a postupné otevírání svých vnitřních traumat nacházejí oba muži vykoupení. Hra končí symbolickým předáním pomyslné štafety, kdy Stephen usedá ke klavíru, aby s nově nalezenou hloubkou a citem dohrál závěr Dichterliebe, a uzavírá tak svou vlastní cestu k dospělosti a umělecké pravdě.