On Raftery´s Hill

Marina Carr(ová) (Irsko)

ON RAFTERY´S HILL (NA RAFTERYOVIC KOPCI)

4 m, 3 ž

Tři generace Rafteryů spolu žijí v zemědělské oblasti středního Irska. Je to pevně semknutá farmářská rodina, v níž je nenávist, incest, mrtvé děti a sexuální zneužívání běžnější něž láska a porozumění. Příběh se odehrává v rodinné kuchyni - bláznivá babička Shalome chce každou chvíli utíkat z domova, vracet se do svého mládí, na místa, kde byla šťastná. Je ztělesněnou vzpomínkou a ztracenými nadějemi. Do domu se každý den vplíží zavržený syn, bláznivý Ded, který žije jako zvíře ve stájích a nesmí se setkat se svým otcem, despotickým Redem. Domácnost vedou sestry Dinah a Sorrel. Sorrel se má vdávat za místního mladíka Daru Mooda, téměř čtyřicetiletá Dinah dávno přestala snít o tom, že se dostane pryč. Drsná rodina žije v drsné krajině, v níž přicházejí na svět nemanželské děti, které po porodu hned umírají, v níž se zabíjejí zajíci, i když to prý přináší neštěstí, v níž mít radši zvíře než člověka přináší posměch.

Ústřední postavou je otec Red: zklamal se ve svém synovi, a tak ztratil životní jistotu, není to totiž ten pravý „muž", se kterým by si rozuměl. Ránu mu zasazuje i matka při jednom ze svých mnoha odchodů: prozradí mu, že ve skutečnosti Raftery nebyl jeho otec. Red válčí i se svou dcerou Dinah, starou pannou, která pomalu propadá alkoholismu: „Jsme jenom oblečené gorily, které předstírají, že jsou lidé," říká.

Nejstarší Rafteryová je ve skutečnosti esencí všech paradoxů života na farmě - napůl ho nenávidí, napůl zbožňuje, v záchvatech vzpomínek si vybavuje vše jako idylku, vzápětí přichází záblesk realistického náhledu; dokáže pojmenovat, v čem žijí, ale v hledání cesty ven selhala, žádná jako by neexistovala. Zvrat nastává na konci prvního aktu, kdy Red vyslechne rozhovor Sorrel a Dary, kteří plánují společnou budoucnost poměrně cynicky - až Red zemře. Ukazuje se, že ani jeden z nich nemá ke svým rodičům vlastně žádný vztah, či o nich přinejmenším nepřemýšlí v souvislosti s jakýmikoliv city. Když Dara odejde, Red Sorrel fyzicky napadne.

Druhý akt se odehrává o tři týdny později, před svatbou Sorrel. Nálada v domě se změnila: když Sorrel volala o pomoc, nikdo z domu nepřišel. Teď už nikdo nic nepředstírá - Dinah má domácnost pevně v rukou, je totiž otcova milenka. Tahle chvíle představuje pro Sorrel možnost konečného úniku z domu, ale v kritickém okamžiku, při předávání věna, se postaví za svého otce a Daru odmítne, jako by se v ní ozvala jakási zvláštní rodinná predestinace. V závěrečném dialogu Sorrel a Dinah se dozvídáme, že Dinahina vlastní matka ji poslala za otcem do postele, když jí bylo dvanáct let. Dinah říká: „Nesmíš skončit jako já. Vezmeš si Daru Mooda a zmizíš z tohohle kopce." Konec zůstává otevřený - v kuchyni se schází otec, obě sestry a babička v Sorreliných svatebních šatech.

Rodina bydlí - metaforicky - na kopci, zatímco vesnice se nachází v údolí. Znamená to určitou vyčleněnost, ale zároveň výlučnost: tam není vidět sousedům do oken, a proto tu lze skrýt mnohá traumata.

Hra používá transkripci mluvené irské angličtiny, takže jazyk sice není nesrozumitelný, čtenář si však musí osvojit jeho zákonitosti.

Hra byla poprvé uvedena v koprodukci divadel Druid Theatre Company a Royal Court Theatre v Town Hall Theatre v Galway 9. května 2000 v režii Garryho Hynese. O měsíc později se hrála v londýnském Royal Court Theatre.