Pens
Judith de Rijke(ová) (Nizozemí)
PENS (VNITŘNOSTI)
2 m, 3 ž:
Otec šedesátník, rychle se pohybuje na invalidním vozíku
Matka mladší než její muž, působí zanedbaným dojmem. Kolem pasu nosí pásek s několika noži v pouzdře. Když nože vytahuje a opět vrací do pouzder, nože se automaticky brousí a to vydává typický zvuk. Matčino naslouchátko nepravidelně pípá. Zdá se, že se matka pohybuje na hranici šílenství.
Dcera bezmála čtyřicetiletá, má na sobě velmi obnošené svatební šaty a v ruce fialovou kytici
Syn mladší než jeho sestra, obletují ho mouchy, všude za sebou tahá jutový pytel. Pytel je také posetý mouchami a zanechává za sebou stopu. Syn nemluví, vydává pouze zvuky.
Lilly techno-anděl se zkaženými zuby, křidélky a vrtulkou na zádech. Zpočátku je neviditelná.
Děj se odehrává ve staré, rozpadlé stodole. Kolem centrálního prostoru jsou dva ochozy, čímž vznikají tři roviny, na nichž se hraje. Prostor působí symetrickým dojmem. Uprostřed přízemí je tribuna.
Formou vzpomínek jednotlivých postav a jejich krátkých dialogů se postupně dozvídáme příběh této prazvláštní rodiny. Matka byla prostitutka. Když se chtěla v útlém věku utopit ve vlnách moře, zachránil ji její budoucí muž, otec rodiny. Otec se do ní zamiloval a na vlastních rukou ji odnesl co nejdál z jejího kraje a oženil se s ní. Ona mu ale noc co noc utíkala, provozovala i nadále své řemeslo a on ji ráno co ráno odnášel zpět, zapřísahal, ona prosila o odpuštění. Jejich tři děti jsou s největší pravděpodobností plody matčiných nočních výletů. Čtyřicetiletá dcera chodí doma ve svatebních šatech, stříhá je nůžkami a hystericky se snaží přinutit matku, aby jí řekla, co se stalo v noci, kdy zemřela její mladší sestra, Lilly. Syn Magnus nemluví, pouze vyráží jednotlivé hlásky. Tahá za sebou jutový pytel. V závěru hry se dozvídáme, že v pytli je jeho milovaný pes Wodan, kterého v zoufalství Magnus ubodal a teď ho nosí stále s sebou, aby Wodan již nikdy nemusel být sám. Ve vzduchu je cítit strašlivé napětí. Anděl Lilly - pro postavy hry neviditelná - děj různě komentuje, promlouvá k jednotlivým členům rodiny, volá ze svého mobilu Bohu a žádá ho o stanovisko. Otec přijíždí na scénu divoce na svém invalidním vozíku, najíždí na matku, snaží se jí ublížit, označuje ji jako kurvu, po chvilce ji ale bere do náručí a vyznává jí lásku. Při každém vypjatém dialogu se matka bodá nožem, někdy bodá i do ostatních nebo jim nože půjčuje, aby se mohly říznout sami. V jednu chvíli si ránu zašívá. Po celý průběh hry je stále řeč o krvi, krev všude teče. Ukáže se, že Lilly ubodala nožem matka. Svou nejmladší a nejkrásnější dceru velmi milovala a nechtěla dopustit, aby šla z ruky do ruky tak, jako ona sama. Nakonec se Lilly ostatním skutečně zjeví a upozorňuje matku, že je čas ji následovat. Je připravený kočár. Otec volá ke stolu. Dcera uvařila. Na talíři jsou vnitřnosti, je jich plný mrazák. Matka poznamenává, že to musí být vnitřnosti psa Wodana. Všichni mají radost, že se bude jíst, protože jídlo je základ rodinného života. Svíčky již došly, ale posvítí jim k tomu televize - ta ještě funguje - kde zrovna běží film o lásce. Lilly si zapaluje cigaretu a loučí se s publikem.
Text provází velmi podrobné režijní poznámky. Napsáno na zakázku pro divadlo Bollenschuur v Sassenheimu v roce 1999.
molo
Jsme tu pro vás
Michal Kotrouš
zasílání a archiv textů, agantáž pro ČR a německojazyčnou oblast
tel: +420 603 265 067
email: michal.kotrous@aura-pont.cz