Poslední tah

POSLEDNÍ TAH (Cruise)

1 m (2 m)

Výraz „cruise“ znamená prozkoumání vybrané oblasti za účelem nalezení sexuálního partnera. Text je oslavou genia loci londýnského Soho v barevných osmdesátkách, kdy byly místní bary a kluby centrem tehdejší LGBT komunity, kdy být gay nebo trans ještě mělo výrazně negativní společenské dopady a odpovědí na toto nepřijetí byla u mnoha homosexuálů intenzivní promiskuita a anonymní sex. Hlavní dějovou linií této v podstatě one man show jsou vzpomínky postavy jménem Michael, který se vrací do svého dvaadvacetiletého já, a provádí nás opojným obdobím nekonečné řady večírků, vztahů na jednu noc, to vše podbarvené elektrizující hudbou, kterou tepala tehdejší klubová scéna. Hudba a tanec prolíná celým textem a tvoří podstatnou součást umělecké výpovědi. Michael nakonec naváže stálý vztah, štěstí z něj ale vydrží pouze do té doby, než se partneři dozví, že jsou oba HIV pozitivní. Michael se dožije objevení účinné léčby, ale jeho partner, stejně jako celá dlouhá řada dalších, umírá na následky selhání imunity.

Vyprávění rámuje příběh rovněž dvaadvacetiletého gaye, který v současnosti pracuje na help lince pro homosexuály. Ačkoli uplynula pouze jedna generace, změnilo se mnoho – společenský statut homosexuálů, hudební styl i populární rekreační drogy. Soho už není to, co bývalo, a vřelou vzpomínku věnujme těm, kteří se nedožili.

Světovou premiéru měla hra v Dutchess Theatre v Londýně v květnu 2021.