Přijímání

Aidan Matthews (Irsko)

PŘIJÍMÁNÍ (COMMUNION)

přeložil Julek Neumann

4 m, 2 ž

Jedna z prvních irských her, které reflektují novou realitu poměrně bohatého Irska a jeho nových problémů – sociálních, politických a náboženských – a proměnu irské společnosti na počátku 21. století.

V luxusní vilové čtvrti na předměstí Dublinu žije dysfunkční irská katolická rodina nového typu. Jordan, čerstvý absolvent medicíny, je upoután na lůžko a zápasí se zhoubným nádorem. Stará se o něj ovdovělá matka Martha; odvahu v poslední etapě života mu dodává především jeho mladší bratr Marcus, který prošel psychiatrickým léčením a žárlí na péči, kterou matka Jordanovi věnuje; Martha Marcusovu psychickou nemoc a s ní i svého mladšího syna odmítá. Do pokoje nemocného (v němž se hra odehrává) pravidelně přichází Otec Anthony, kněz, který se vrátil z Afriky (té dnešní, neexotické, zmítané válkami a násilím), a objevuje se tu také soused, irský metodista Arthur, jehož syn žije v cizině; Jordan i Marcus mu ho jaksi nahrazují.

A tak sledujeme drobné domácí rituály, když Otec Anthony Jordanovi uděluje svátost přijímání. Pravidelné obřady Jordanova pomalého konce se promění, když se na scéně objeví Marcusova nová přítelkyně Felicity, která naruší křehkou citovou rovnováhu rodinných vztahů tím, že oběma bratrům přináší naději. Dobrosrdečnou domácí mši přeruší náhlé zhoršení Jordanova zdravotního stavu. K Jordanovi přichází z večírku opilá Felicity, která je jako jediná ze všech postav schopná navázat s umírajícím normální, ničím nezatížený a tedy osvobozující vztah; mimo jiné proto, že se nebojí projevit fyzickou a psychickou slabost. Tanec a okamžik extáze vede k proměně nálady, Felicity o Jordana pečuje způsobem, který se pohybuje na hranici mezi samaritánstvím a erotikou. Jordan se svěřuje s intimními a nejosobnějšími zážitky. Jejich dialog přeruší Arthur – na jeho zahradě se koná obrovský mejdan a soused se bojí zákroku policie, protože ve skleníku pořád ještě roste marihuana, kterou tam pěstoval jeho syn. Přichází také Marcus – chce bratrovi ukázat kometu, která se objevila nad Dublinem, a která má v jeho cynicky náboženských bludech mystický význam. Arthur odchází, a Marcus s Felicity a Jordanem pozorují noční oblohu.

V další scéně Jordan pomalu umírá a Martha se sobecky snaží zabránit všem, včetně Jordana a Felicity, v přístupu do jeho ložnice. Když s Jordanem osamí, prožívá jeho smrt niterně a živočišně, jako podivnou paralelu porodu. V poslední scéně si postavy dělí a pořádají věci po Jordanovi. Arthur, který zařizoval pohřeb, se decentně vytratí. Otec Anthony se vrací ke svým každodenním povinnostem v sociálním centru. Martha se pokouší Felicity rozmluvit Marcuse; ráda by ji měla za snachu, ale ne za manželku mladšího syna. Felicity si stojí za svými city, ale chápe Marthiny pohnutky a snaží se je vysvětlit Marcusovi.

Martha poslouchá Jordanův poslední vzkaz. Nad čtením kondolencí a rekonstrukcí rituálu očních kapek začíná nový, vřelejší a otevřenější vztah mezi matkou a Marcusem.