Skizzenbuch

Wolfgang Bauer

SKIZZENBUCH (Skicák)

3 ženy, 5 mužů

Na úvod slavností "1000 let paralýzy" byla ve Vídni uvedena premiéra nové hry Wolfganga Bauera, který tak oslavil zářný comeback. Bauer je nejlepší tehdy,když ve svých dílech vychází sám ze sebe. Jeho nejlepší hry se odehrávají buď ve vlastním obývacím pokoji (Magic Afternoon, 1968), nebo dokonce ve vlastní hlavě (Ach, armer Orpheus ! - Ach, ubohý Orfee !, 1991). Děj jeho třicáté hry, scénického autoportrétu "Skicák", se tedy odvíjí zároveň jak v hlavě autora, tak v jeho obývacím pokoji. Spisovatel píše hru, v níž právě sám tuto hru píše. Pochopitelně je to, jako každé perpetuum mobile, odsouzeno k nezdaru. A to také Bauer sám nejlépe ví. Jeho smělý pokus můžeme označit za naivní či geniální, v každém případě je to však především komické.

Když se autorovi, pokuřujícímu za stolem, nějaká scéna nelíbí, prostě ji přepíše - a my ji vidíme znovu od začátku. Když se mu zachce, ztiší sám či partnerovi v rozhovoru hlas a herci na jevišti jen naprázdno pohybují ústy. A když vytrhne ze svého skicáku celou stránku, zhasne světlo - scéna se promění.