Sorrows and Rejoincings

Athol Fugard (Jihoafrická republika)

SORROWS AND REJOINCINGS (STRASTI A RADOSTI /ŽALOZPĚVY A CHVALOZPĚVY)

1 m, 3 ž, 1m

Na pohřbu Dawida Oliviera, básníka a politického exulanta, v jeho rodné jihoafrické vesnici se po letech znovu setkávají Allison Olivierová (40 let), Dawidova manželka a Martha Barendsová (40 let), služebná v Dawidově jihoafrickém domě. Přítomna je také Rebecca (18 let), Dawidova a Marthina nemanželská dcera.

Allison je běloška a většinu života s Dawidem prožila v londýnském exilu. Martha je černoška a nikdy neopustila Dawidův rodný dům. Dawid Olivier zemřel jako padesátiletý na leukémii. Do rodného domu se z Londýna vrátil již těžce nemocný, krátce před svou smrtí.

Allison, Marthu a Rebeccu spatřujeme těsně po skončení smutečního obřadu v Dawidově pokoji, jež Martha po celou dobu udržovala připravený pro jeho návrat, ve který tajně doufala. Teprve nyní, po Dawidově smrti, mají tyto jemu nejbližší ženy příležitost vzájemně otevřít svá nitra. Martha vypráví o poměru s Dawidem i o bolesti, kterou cítila, když ji při svém odchodu do Londýna zanechal s roční Rebeccou. Allison se naopak přiznává, jak na Marthu žárlila a jak celý život nenáviděla vše,co souviselo Dawidovou africkou minulostí - celý ten svět pro ni byl nepřátelský a cizí. Také odhaluje krizi jejich vztahu v londýnském exilu, která nastala ve chvíli, kdy zjistili, že nemohou mít děti.

Teprve po tomto vzájemném vyznání mohou Allison a Martha nalézt pochopení jedna pro druhou.

Do jejich rozhovorů vstupuje rovněž v dlouhých monolozích sám Dawid v různých fázích svého života - poprvé na smrt nemocný po návratu domů, podruhé sotva třicetiletý, plný energie a tvůrčí síly před odchodem do Londýna a naposledy zpitý do nevědomí ve svém londýnském bytě.

V samém závěru promluví rovněž Rebecca. Hovoří o nenávisti, kterou chovala ke svému otci za to, jak se zachoval k ní i k matce. Zapřísáhla se, že se s ním nikdy nesetká, a proto Dawid ani po svém návratu neměl nikdy spatřit svou dospělou dceru. Rebecca však přiznává, že se s ním před jeho smrtí setkala, on ji však nepoznal a ona svůj původ neodhalila. Nedokázala to.

Allison Rebecce oznámí, že ji Dawid v závěti odkázal svůj rodný dům - dům, který tolik nenávidí. A tak tu zůstávají tři raněné ženy - Allison, která nikdy nepřijala manželovy africké kořeny, Martha, která prožila život v marném čekání na Dawidův návrat a Rebecca, která se s otcem již nikdy nesmíří.

Pro uvedení textu na českém, resp. evropském jevišti vidím hlavní problém v odlišení barvy pleti všech tří představitelek (černá, bílá, mulatka). Ta zde funguje jako zásadní téma, proto ji nelze ignorovat ani obejít. Hra rovněž postrádá jakékoli jednání v situaci - vše je založeno jen na slovu, které vede k popisu či objasnění skutečností z minulosti. Dovedu si proto dílo dobře představit např. v rozhlasové podobě, ale jeho jevištní zpracování je podstatně omezeno výše uvedenými fakty.

kn