The Remains of the Day

THE REMAINS OF THE DAY (Soumrak dne)

Dramatizace románu britského spisovatele japonského původu Kazuo Ishigury oceněného v roce 2018 Nobelovou cenou. Kniha byla vydána v roce 1989, přičemž za ni v tom samém roce byla udělena Bookerova cena za literaturu. Filmová adaptace románu z roku 1993, s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích, byla nominována na osm Oskarů.

Sledujeme příběh Stevense, anglického majordoma, který svůj život zasvětil službám Lorda Darlingtona (podrobnosti jsou popsány pomocí flashbacků). Příběh začíná v momentě, kdy Stevens obdrží dopis od bývalé spolupracovnice a hospodyně, slečny Kentonové. V dopise mu píše o tom, jak se jí daří v manželství, a Stevens vytuší, že není zrovna šťastná.

Dopis Stevens obdrží ve chvíli, kdy má zároveň šanci na to, že se s paní Kentonovou znovu setká. Stevensův nový zaměstnavatel, zámožný pan Farraday, mu půjčí auto a pošle ho na zaslouženou dovolenou. Stevens si udělá výlet a při té příležitosti si domluví setkání se slečnou Kentonovou, nyní již paní Bennovou, v jejím současném bydlišti Devonu.

Když Stevens vyráží na cestu, přemýšlí o své neotřesitelné loajalitě vůči Lordu Darlingtonovi. Ten ve svém domě pořádal okázalá setkání přívrženců Němců a anglických artistokratů, ve snaze ovlivnit mezinárodní dění v době před 2. světovou válkou. Stevens přemýšlí o důstojnosti, o tom, co dělá dobrého majordoma, a o svém zesnulém otci, který také prožil život ve službách někoho jiného. Když se Stevens ohlíží zpátky, je nucen přehodnotit povahu a reputaci Lorda Darlingtona, stejně jako svůj vztah ke slečně Kentonové. Důkazy o dřívější náklonnosti a vzájemné přitažlivosti Stevense a slečny Kentonové jsou v knize čím dál zřetelnější.

V době, kdy spolu Stevens a slečna Kentonová pracovali, si nedali najevo, co k sobě doopravdy cítí. Z jejich rozhovorů čtenář cítí profesionální přátelství, které občas hraničí s romancí, avšak dvojice nedovolí, aby se jejich vztah změnil v něco víc. Obzvláště Stevens je velmi zatvrzelý a ani v momentě, kdy se mu slečna Kentonová snaží přiblížit, nevyjde ze své role.

Po dvaceti letech se znova setkávají, tentokrát jako pan Stevens a paní Bennová. Ta přiznává, že občas přemýšlela nad tím, jak by vypadal život se Stevensem. Nakonec si ale ke svému muži našla cestu a nyní se už oba těší na první vnouče. Stevens později přemýšlí o promarněných šancích, ať už se slečnou Kentonovou či s Lordem Darlingtonem, který nejspíš nebyl hoden jeho nesobecké oddanosti. Na koncise Steven soustředí na "soumrak (svého) dne", tedy zbytek svého života, který stráví ve službách u pana Farradaye.