We Had a World

WE HAD A WORLD (Měli jsme svět)

Úspěšný americký dramatik mladší střední generace (u nás zatím uveden pouze titul Nejbližší/The Significant Other v Činoherním klubu) ve své nejnovější hře (prem. 19. března 2025 v Manhattan Theater Club s nadšenými recenzemi) rozvíjí autobiografické téma svého vztahu ke své matce Ellen a milované babičce Renée. V časovém úseku od roku 1988 (kdy mu bylo 5 let) do roku 2018 sledujeme osudy dvojice nonkonformních žen a mladého homosexuála Joshe, jenž si musí v jejich turbulentních soubojích opakovaně volit stranu. Obě ženy byly na svou dobu velmi emancipované, pracovaly v sociálních službách a měly výrazně kulturní zájmy, spojené i s jejich židovským původem. Joshe zejména ovlivnily návštěvy newyorských kin, divadel a muzeí, kam ho – nehledě na stupeň přístupnosti pro mladistvé – brala s gustem babička Renée. Když mu bylo devět, zažil ovšem Josh šok, když na něho babička nepočkala po jeho debutu ve školním divadelním představení: rozčílená Ellen mu nakonec prozradí to, proč poslala babičku domů a o čem dosud neměl tušení. Renée je totiž alkoholička a její styky s vnukem podmínila Ellen tím, že musí být v jeho přítomnosti vždy střízlivá. Ukáže se, že Renéein alkoholismus těžce poznamenal Ellenino dětství a dodnes komplikuje její vztahy nejen s matkou, ale i s protežovanou sestrou Susan. V roce 2018, krátce před babiččinou smrtí ve věku 95 let, se Josh na její popud rozhodne o tomto celoživotním „souboji titánů“ ve své rodině napsat hru, a do tohoto procesu zapojí všechny jeho aktéry jako v svého druhu psychoterapii. V atmosféře prvního prezidentského období Donalda Trumpa tak zachycuje i odcházející svět předcovidového New Yorku a jeho významné židovské komunity.