Woman and the Scarecrow

Marina Carr(ová) (Irsko)

WOMAN AND SCARECROW (ŽENA A STRAŠÁK)

1 m, 3 ž

Drama ze současnosti o dvou dějstvích. Celá hra se odehrává v ložnici. Postavy jsou Žena, Strašák (Scarecrow), On - manžel Ženy, její teta Ah a Věc ve skříni - tajemná a děsivá postava představující Ženinu smrt. Scénu tvoří postel, židle, skříň a CD přehrávač.

Těžce nemocná Žena umírá, před sebou má posledních pár hodin. Během této doby hovoří se Strašákem, s tetou Ah a s manželem a tyto dialogy představují hořkou rekapitulaci jejího života. Nejvíce času žena upřímně hovoří se Strašákem, nereálným stvořením, které vidí pouze ona sama a které ve hře představuje její druhé já či svědomí. Strašák prožil(a) se Ženou celý život a byla při všech významných událostech. Je se Ženou těsně spjata, prohlašuje, že trpí společně s ní a vyčítá Ženě, že její chyby ublížily i jí. Svými dotěrnými otázkami, reakcemi, nesmiřitelným prosazováním reálného pohledu na minulé události a mnohdy až nenávistnou krutostí, nutí Ženu vidět věci tak, jak byly, a uvědomovat si skutečné, mnohdy špatné, pohnutky jejího jednání. Strašák Ženu obviňuje, že umírá protože si to přeje, protože je příliš slabá jít dál. Žena je trpce zklamaná životem, který vedla a plná hořkosti a nenávisti ke svému muži, kterého viní z nedostatku lásky a z většiny svých zklamání. Je plná zášti, nicméně postupně v dialozích přiznává své chyby a svou slabost, kvůli které se nikdy nedokázala postavit ani svému muži, ani svému údělu. Je unavená svou vlastní hořkostí a nenávistí, kterou v sobě nese a která ji už nedovoluje dál existovat. Ani její děti jí nedokáží vrátit sílu žít. Je smířená se smrtí, téměř se na ni těší, ovšem zároveň je vyděšená, bojí se samoty i toho, co jí čeká.

Postava „Věci ve skříni" dodává celému ději tajemnost a ponurost. Představuje tajemnou a krutou bytost, která čeká ukrytá ve skříni v ložnici a má ukončit Ženin život, až přijde čas. Dialogy se stupňují a vyhrocují, až do dramatického závěru, kdy žena na příkaz Strašáka píše poslední dopis svému muži, ve kterém si vylévá veškerou hořkost a úmyslně jej zraňuje, aby za svá provinění trpěl stejně, jako trpěla ona. V závěrečné scéně, těsně před svojí smrtí, si Žena i On na chvíli připomenou svou dávnou lásku, na chvíli odhodí vzájemnou nenávist a zášť, nicméně Žena nakonec umírá v náručí Strašáka, krutě, sama a vyděšená.

Hra je velmi působivá, jak obsahem, tak svou stupňující se dramatičností. Nahlíží do duše ženy, která v sobě nese hořkost i vinu, lásku i nenávist. Hlavní postava, Žena, je příležitostí pro výraznou a zkušenou herečku středního věku (35 - 45 let). Neméně důležitá a náročná je role Strašáka, kterého představuje také žena - nespecifikovaného věku a vzhledu. Menší, ale důležité role má manžel Ženy a její teta Ah, žena 50 - 60 let stará. Věc ve skříni je představována zvuky a narážkami v textu. Vystupuje až v závěru hry, kdy se v ní změní Strašák.

Hra byla poprvé hrána 16. června 2006 v Royal Court Jerwood Theatra Upstairs v Londýně.