Zvířecí pohádky

Karolína Odemero

ZVÍŘECÍ POHÁDKY

7 - 11 dětí

4 pohádky pro děti

Hry jsou určeny pro herce na 1. stupni ZŠ a diváky z MŠ a 1. stupně ZŠ. Pojednávají o běžných zvířecích obyvatelích českého lesa, jejich životě a pohádkových příhodách, které by se jim mohly přihodit. Vesměs souvisí s jejich normálním životem. Snahou je přivést děti touto formou k pozitivnímu vztahu ke zvířatům, přiblížit jim jejich život, jejich chování v přirozeném prostředí. Hry jsou obohaceny zvuky lesa a lesních tvorů za účelem rozšíření obzoru sluchových vjemů.

O veverce Hopsalce a žabáku Kvákalovi

Veverka Hopsalka si hraje v lese se šiškami a vesele si zpívá, povídá si s datlem a ostatními živočichy, které potká po cestě k rybníčku, kam se jde napít. Seznámí se zde s žabákem Kvákalem, zpěvákem chystajícím se na večerní velký koncert, a vysvětluje Hopsalce, že cvičí, aby vyhrál, protože kdo vyhraje, dostane za ženu tu nejkrásnější žábu z rybníka. Hopsalka se napije a vrací lesem domů. Po cestě si sbírá houby a zpívá si a poučuje o tom, že neznámé houby nesbírá, a když neví, tak se podívá do atlasu. Potká prasnici Chrochtalku, která chrochtá na svá mláďata, a ptá se, proč na ně stále tak chrochtá. Prasnice odpovídá, aby se naučila mláďata mluvit, jinak se to nikdy nenaučí. Hopsalka se rozloučí a pokračuje dál lesem, když tu uslyší nářek. Jde po hlase a uvidí kolouška chyceného za nožičku v pasti, kterou tam zlí lidé nastražili na zvířátka. Snaží se kolouška osvobodit, ale nejde to, tak hledá pomoc u prasnice. Ta také nepochodí, tak Hopsalku pošle za medvědem do jeskyně, kde medvěd bydlí, s žádostí o pomoc. Medvěd pomůže, past roztáhne, kolouška vysvobodí a společně mu ošetří nožičku, dovedou ho k mamince a odejdou k rybníku na koncert. Po cestě ještě požádají datla, doktora lesa, o lékařské návštěvy u kolouška. Hra je obohacena písněmi.

O vlčici Šedivce

Vlčici Šedivku jedné noci vyplaví velká voda, její domeček je neobyvatelný, nábytek odnesla voda. Je jí zima, cítí, že pokud se rychle nedostane do tepla, tak onemocní, a hledá pomoc u větru. Ten jí poradí, že nedaleko je opuštěná hájenka a za ní skála, ve které se dá bydlet. Vlčice je ale zesláblá a nemůže najít k hájence cestu. Žádá o pomoc strom. Ten ji ale nemůže jakožto strom doprovodit, poradí jí, ať požádá o pomoc žlunu hnízdící v jeho koruně. Ta bohužel musí sedět na vejcích a zahřívat je, jinak by mláďata vychladla a zemřela, ale navede Šedivku na správnou cestu. Ta dojde až na určené místo bez problémů, ale nemůže se dostat přes řeku. Všudypřítomný vítr jí opět pomůže. Poradí jí, ať požádá o pomoc bobry, kteří u řeky už mnoho let bydlí. Bobři za pomoci větru shodí starý strom u řeky a nechají ho spadnout přes ni jako mostek. Šedivka pak bez problémů přejde na druhou stranu a žádá ryby, aby jí dostrkaly její nábytek plovoucí v řece, kam ho přinesla noční velká voda, ke břehu. Rybky jsou ale malé a odkáží ji opět na bobry. Bobři pomohou, nábytek je vytažen a Šedivka se zabydlí ve skalní dutině za hájenkou.

O sojce Bonzalce a strace Zlodějce

Veverka Hopsalka jednoho krásného dne sedí na okraji lesa, hledí do polí a poslouchá cvrččí koncert, když tu hudba ustane. Ptá se, co se děje, nic se neozývá, až vyleze z obilí cvrček a stěžuje si, že nemůže dál hrát, protože se mu ztratily housličky. Hopsalka i cvrček Fidlal procházejí lesem, hledají housličky, bez výsledku. Ptají se žluny, která je odkáže k rybníku s tím, že tam bydlí žabák Kvákal, což je zpěvák, lépe se v této problematice orientuje a bude jim umět lépe poradit. Oba odejdou k rybníku, kde Kvákal cvičí zpěv, a Fidlal mu sděluje, co se mu stalo a že závidí Kvákalovi jeho bezstarostnost: nepotřebuje hudební nástroj. Kvákal mu vysvětlí, že ani on to nemá jednoduché, že se musí o své hlasivky starat, a společně s nimi jde k řece za bobry, svými spoluhráči, kteří s ním hrají na koncertech na pilu. Ti začnou vyšetřovat a zjistí, že housle byly s největší pravděpodobností ukradeny, ale nevědi kým. Napadne je, že se staví za vlčicí Šedivkou, která se nedávno nastěhovala do skalní dutiny za blízkou hájenkou. Ta má proběhaný celý les a určitě bude vědět víc. Vlčice ale taktéž neví, ale ví o někom, kdo to bude vědět určitě - sojka Bonzalka. A ta ví – housle ukradla straka Zlodějka. Zvířátka se vydají do lesa a po hlase najdou straku. Ta jim nechce housle dát, protože se krásně lesknou a hodí se jí do sbírky. Kvákal dostane nápad: vymění housle za svou nekonečnou sbírku stříbra a zlata. Straka souhlasí a nechápající zvířátka následují Kvákala až k rybníku, kde se odráží v hladině jako hromada zlata zapadající slunce. Strace to nestačí a chce ještě slíbené stříbro. „Ráno stříbro a večer zlato, musíš si ho z hladiny vylovit.“ Straka nechá housle houslemi a snaží se zlato vylovit. A protože se jí to nedaří a ona poklady moc chce, každý východ a západ slunce loví a loví. A v lese je klid, protože na loupení jí už nezbývá čas. Zvířátka si s radostí sednou k rybníku a poslouchají, jak Fidlal koncertuje s žabákem.

O zajíčkovi Ušáčkovi, koníčkovi Klusáčkovi, pejskovi Hafáčkovi a medvědu Chlupáčovi

Zajíček Ušáček se chystá do světa a v poslední den svého pobytu na starém místě najde ztracenou podkovu. Tu si uschová a vezme s sebou do světa, protože slyšel, že přináší štěstí. Jde a potká medvěda Chlupáče, který ho poučuje o životě v jeho lese a o jeho vlastním. Dá Ušáčkovi ochutnat medu, který zajíčkovi moc nechutná, a tak mu nabídne mrkvičku ze zahrádky u puštěné hájenky u řeky. Společně jdou k této zahrádce kolem rybníka, kde potkají osamělého pejska, který se k nim přidá. V cestě jim ale stojí krmelec plný různých dobrot, dostanou na ně chuť a všechny je sní. Usnou v krmelci a ráno je vzbudí neznámý pach myslivce, který jde zkontrolovat krmelec a je smutný, že mu jídlo někdo snědl. Pejsek jako tvor nejbližší člověku se ho jde zeptat, co mu je, a společně s medvědem a zajícem mu zase nasbírají plný krmelec. Myslivec si pejska vezme domů a zajíček s medvědem uslyší naříkání koníčka, který ztratil podkovu. Zajíček si vzpomene, že jednu má, a ač nerad, přece jen ji koníčkovi dá. Koníček je šťastný, že nemusí ke kováři, a zajíček a medvěd dorazí k opuštěné hájence, kde najdou svou hledanou mrkvičku. Společně s medvědem pak odejdou na mýtinku, kde medvěd bydlí, a zajíček si tam najde svůj nový domeček.