Světanápravce

Thomas Bernhard (Rakousko)

SVĚTANÁPRAVCE (DER WELTVERBESSERER)

z němčiny přeložil Josef Balvín

5 m, 1 ž

Bernhardovy scény z manželského života....

Světanápravce je jednou z nejlidštějších postav slavného dramatika Thomase Bernharda. Stejně jako mnozí jiní hrdinové Bernhardových her patří do kategorie velkých mizantropů. Je samolibý, tyranizuje svým odhodláním ke „světa-nápravě" každého, s nemilosrdným humorem glosuje všechny a všechno, přičemž nešetří hlavně a především své nejbližší okolí. A právě zde, v nejužším rodinném kruhu, svede svůj poslední boj: duel se životní družkou - jeho „nepostradatelným zlem".

V centru Bernhardovy dramatické a beletristické tvorby stojí většinou vůči téměř všemu nepřátelsky naladěný hrdina, často umělec nebo (samozvaný) vědec, který se postupem času projevuje jako naprosto neúprosný kritik kulturního, politického a společenského dění.

Ambivalentní Světanápravce má v Bernhardově díle výjimečné postavení. Titulní postava je typickým Bernhardovským megalomanem, nese znaky samolibosti, tyranizuje svým odhodláním ke „světa-nápravě" všechny a všechno, jako mizantrop nešetří hlavně a především své nejbližší okolí. Právě v tom se ovšem i liší od jiných Bernhardových hrdinů: Světanápravce jako by se znovu a znovu definoval ve vztahu ke své životní družce. Rozpory a přestřelky se Ženou, která manifestace rodinné mocenské hierarchie zpočátku pokorně snáší, jsou na Bernharda neobyčejně konkrétními, místy bezmála živočišnými scénami z partnerského života. Vztah se zdá být posledním útočištěm - fórem, na kterém Světanápravce může malicherně usilovat o malou nápravu věcí všedního života, když se mu ta velká nevydařila...

Českou premiéru uvedlo Pražské komorní divadlo v Divadle Komedie 30. listopadu 2006 v režii Dušana D. Pařízka.